Jednoho mlhavýho podzimního dne sedím ve vlaku směr Liberec a snažím se trochu připravit. Připravit si otázky, dohledat si nějaký informace. Kromě jinýho koukám taky na Raise To Fall jam, naprosto ikonický video z dílny Járy Moravce, člověka, který přinesl do ČR nevídanou kvalitu videí a má na svědomí řadu úspěšných projektů. RTF byl výlet vybrané skupiny riderů, z kterého vzniklo video plné ježdění a taky zábavy. BMX lifestyle v ryzí podobě. Úspěšným pokračováním byl o něco současnější No Display Trip, který asi většina zná. Kuba měl to štěstí a byl součástí obou těchto projektů.
Když se blížím Liberci, obloha se začíná protrhávat, Podještědí ukazuje svoji krásu a objevuje se i sám velký Ještěd, který ale po chvíli mizí v mracích. Když vystupuju v Liberci, svítí už slunce. Kuba mě vyzvedává na nádraží a hned co sedám do auta, dáváme se do řeči. Jako staří známí, co se neviděli řadu let. Ve skutečnosti se přitom známe jen od vidění a spojuje nás pouze BMX. V naší zemi je jen pár měst, o kterých bych něco takovýho řekl, ale párkrát jsem v Liberci byl a zmiňuju se, že se to tu jeví jako fajn místo k životu. „Jo je, já bych odsuď asi nešel, jakože na furt,“ říká Kuba pozitivně. V pozitivní náladě se nese celý zbytek dne navzdory tomu, že se Kuba právě dostává ze zranění, které utrpěl před několika týdny.
.jpg)
Linz, No Display Trip
Foto: Jára Moravec
Kuba navrhuje, že zajedeme do Chrastavy, města asi 15 km za Libercem, vyfotit jeden z pumptracků, který společně s Kudrem a Dirtyparks partou tento rok postavili. Nadšeně souhlasím a po cestě nadhazuju téma RTF Jam, na který jsem asi před hodinou koukal. „Jo, to bylo skvělý. Já v tý době jezdil teprve třeba tři roky, ale celkem rychle jsem se vyjezdil. Vlastně od tý doby jezdím celej život už jen to samý (smích). No, měl jsem štěstí, že jsem se hned takhle dostal na takovejhle výlet,“ říká. Po cestě se hned dáváme do řeči na různá témata a naše konverzace ani chvíli nevázne.
Dojíždíme do Chrastavy a i přesto, že je krátce po poledni a teplota jen pár stupňů nad nulou, na pumptracku jezdí kluk na skejtu. Zdravíme se a Kuba se s ním hned dává do řeči. Pamatuje si ho z doby, kdy tady pumptrack stavěli. Protože je Kuba o berlích, přichází jako první řeč na jeho zranění. Hned nám oběma vykládá, jak se to stalo. „Byli jsme na víkend u Honzishe na chalupě a kluci z Košťálova se znaj s někym v místnim lomu… Stačí pár lžic a máš skok. Dělal jsem 720. Byl to takovej skok, na kterým se dělaj dobře triky a kde se ti v podstatě nemá co stát,“ říká a popisuje, jak přesně si nohu přisedl. Se svým zraněním je naprosto smířený a je na něm vidět, že to bere jako součást života. Pokračuje na tohle téma a předává svoje zkušenosti: „Podle mě je lepší, když si projdeš nějakým větším zraněním ještě jako mladej punkáč, kdy nic neřešíš. Pochopíš, že to bolí, že to chvíli srůstá, pak jsi slabej a musíš zesílit. Ale pak jsi zpátky a silnější. Když si někdo udělá první zranění až v dospělosti, tak většinou končí, nebo ustoupí a o dost si sníží svou úroveň v tom daným sportu. Já toho měl dřív polámanýho dost. Z kola, hokeje, snowboardu. Zápěstí, klička, kotník, obratel…“
Foto: Šimon Čechura
„Teď s tou zlomeninou jsem se dal dohromady s jedním alternativním léčitelem. Má dar, že umí pracovat s energiema. Za hodinu sezení mi to srovnal tak, že to nebylo potřeba řešit operativně. Musím znova poděkovat Honzishovi, že mě za ním vzal. Navíc jsem pak měl tu možnost jet do Beskyd na týdenní skupinovej pobyt, kde jsem celkově hodně zregeneroval a odpočinul.“
V mezičase cvakám pár fotek pumptracku, o který mě Kuba poprosil. „Vždycky čekáme, až to trochu zaroste trávníkem. Vypadá to potom na fotkách líp. Já bych třeba byl hrozně rád, kdyby něco takovýho bylo v Liberci,“ mluví s pohledem na pumptrack. „Všichni, co dřív jezdili, totiž mají doma kolo, skate, cruiser nebo longboard, ale na street nebo do skateparku nepůjdou. Takhle by si koupili sixpack a sešli se na pumptracku. Stmelilo by to zase tu komunitu.“
„Skate je nejtěžší,“ říká na to klučina, s čímž naprosto souhlasíme a Kuba navazuje: „Jojo, skate je nejvíc. Tohle podle mě taky jasně poukazuje na ten vývoj společnosti. Že jdeme lehčí cestou. Nikdo se nechce rok učit jezdit na skejtu. Na koloběžce, když jseš trochu šikovnej, tak za dva dny už umíš triky.“ Kuba si správně pamatuje, že klučina jezdí na koloběžce. Ten se nám ale svěřuje, že má našetřený peníze a rád by si koupil BMX kolo. Na to se ptá, co bychom mu doporučili, že má dvanáct tisíc. S Kubou hned říkáme, že za to si už koupí fakt pěkný kolo na začátky. Když Kuba zmiňuje, že pracuju v BMX shopu, já už hledám v batohu stickerku TBB-BIKE. Dávám ji klučinovi s tím, ať napíše na Facebook obchodu, že mu rád s výběrem poradím. Druhý den už mám ve zprávách dotaz od Filipa a vybíráme společně kolo. Při odchodu Kuba říká: „To je podle mě nejvíc, co můžeš dělat, bavit se s tou mladou generací a něco jim takhle předávat.“
Malaga
Foto: Mášrům
Cookies
Česky
English
